Sborník „Slaňáci ve světě – Slaný a Slánsko ve XX. století“ právě vyšel

Pod výše uvedeným názvem se v listopadu 2016 uskutečnil devátý ročník konference, která si klade za dlouhodobý cíl mapování a zaplňování „bílých míst“ naší regionální i národní historie. Význam konference, který dávno přesáhl hranice našeho města, si neuvědomují jen Slaňáci  a odborná veřejnost ze slánského regionu, ale i odborníci a veřejné osobnosti z širší oblasti než jen ze samotného Slánska. Jedním z důkazů je osobní záštita hejtmanky Středočeského kraje Ing. Jaroslavy Pokorné Jermanové tomuto sborníku.

Téma Slaňáků ve světě je tématem rezonujícím nejen v našem městě, ale v obecné rovině v celé společnosti 19. a první poloviny 20. století – než železná opona střední Evropu rozdělila na dva světy. Prvoplánově se jeví tématem především vojenským, jak je patrné i z tohoto sborníku. Obě světové války muže ze Slánska rozptýlily po všech světadílech a slánské stopy nalézáme i v místech, kde bychom je neočekávali. I hroby slánských mužů, kteří v obou světových konfliktech přišli o život, jsou rozesety po téměř celé zeměkouli.

Je to však i téma nevojenské, které se objevilo již v příspěvcích z minulých konferencí – naposledy v osobě uzenáře, obchodníka a světoběžníka Karla Urbánka. Řada osobností na souhrnné zpracování stále čeká. Například František Vybulka, královský pruský kartograf v Berlíně, který zemřel 13. července 1883 a jehož jméno připomíná nápis na hrobce hřbitova v Ledcích. Zajímavou osobností je i malíř, profesor a zakladatel malířské školy v Sofii Jaroslav Věšín (1859 Vraný – 1915 Sofie, Bulharsko).

Někteří Slaňáci šli do světa za prací, jiní spíše do exilu, jako třeba dlouholetý agrární politik Čeněk Torn (1898 Podlešín – 1980 Chicago, USA), sochař malíř a designér Jan Zach (1914 Slaný – 1986 Oregon, USA), ale i dlouholetý Slaňák a vynikající swingový akordeonista a skladatel Kamil Běhounek (1916 Blatná – 1883 Bonn, SRN) či houslista a pedagog Jan Šedinka (1917 Slaný – 2009 Hobart, Tasmánie). K nim můžeme vzhledem k jeho dvacetiletému pobytu v německém Hamburku směle přiřadit i továrníka, vizionáře a starostu našeho města v letech 1940 – 1944 Jaroslava Jana Pálu (1882 Přelíc – 1963 Ilava, Slovensko). Ale též sochaře Václava Nejtka (1899 Moskva – 1958 Praha), který v našem městě vytvořil celou řadu zajímavých plastik a je zde i pochován.

Často však též svět zavítá do Slaného. To je případ první studie tohoto sborníku pojednávající o belgickém podnikateli baronu Honoré de Liser, jehož jméno je pevně spjato s průmyslovou textilní výrobou ve Slaném. Další příspěvek je naopak věnován hlavnímu válečnému přístavu c. a k. námořnictva v Pule a jsou zde zmíněny některé stopy mužů ze Slánska i jejich korespondence s domovem. Další studie – o cestě pracovního kolektivu Pragomašiny Slaný do SSSR  – popisuje méně známou epizodu československo-sovětských vztahů z první poloviny dvacátých let minulého století. Na příkladu cesty skupiny občanů ze Slánska i ostatních částí naší republiky do kavkazského Tbilisi ukazuje nelehký osud lidí, podlehnuvších politickému i ekonomickému přeludu.

Profesor Vlastimil Kybal (1880 Černochov u Loun – 1958 Washington DC, USA) je osobností nadnárodního formátu s nepopiratelnými zásluhami v české historiografii i diplomacii. Vzhledem k nespokojenosti s vývojem ve své vlasti, se po roce 1945 nevrátil z amerického exilu a jeho jméno bylo z veřejného života odstraněno. Trvalá snaha o jeho vědeckou rehabilitaci, která již českému čtenáři přinesla celou řadu zajímavých studií i vydání části jeho deníků, nachází pokračování i ve čtvrtém příspěvku tohoto sborníku, věnovaném vztahu prof. Kybala ke kultuře Španělska a jeho odezvě ve Slaném.

Pátý text popisuje nelehkou pouť libušínského rodáka Gustava Kleinberga po bojištích Velké války. Nejprve v uniformě c. a k. armády a poté v řadách 2. srbské dobrovolnické divize, odkud přešel do 21. československého střeleckého pluku. Popisuje i jeho meziválečný život, probíhající střídavě mezi ČSR a Francií, která se stala jeho novým domovem. Zmiňuje též jeho zapojení do odboje roku 1939 a členství ve Státní radě v Londýně a působení ve vedoucí funkci Československého červeného kříže v letech druhé světové války. Následuje studie o tankové výrobě ve Slaném a jejím vývozu do zemí jako Irán, Rumunsko, Litva či Slovensko. Tanky Praga, vyrobené ve slánské pobočce koncernu ČKD, je totiž možné vnímat jako „neživé“ reprezentanty Slaného ve světě.

Sedmá studie se zabývá osudy plukovníka Berounského během druhé světové války a zvláště jeho pobytem v SSSR. Na jeho válečném životě je ukázána i jedna z osobních tragédií na pozadí světové války, když nejprve zemřela ve Velké Británii jeho manželka a poté o necelý půlrok později i on, právě na cestě za svými dvěma dětmi zpět ze Sovětského svazu. Pro obyvatele Slaného pak studie obšírnou informací doplňuje pamětní desku, odhalenou plukovníku Berounskému v jeho rodném městě v listopadu 2016, pouhé dva dny před konáním konference.

Tématu války i politiky se věnuje studie Ze Slánska na kraj Evropy a zpět. Popisuje podrobně životní příběhy čtyř interbrigadistů ze Slánska, kteří se po skončení španělské občanské války přihlásili ke službě v československé zahraniční armádě, a zmiňuje též jejich osudy po ukončení světové války. Posledním příspěvkem je text navazující na postupné rozkrývání odbojové činnosti příslušníků naší prvorepublikové armády, dislokovaných ve slánské posádce, v letech 1939 – 1945. Tentokrát je pozornost upřena k osobě důstojníka Cyklistického praporu 1 štábního kapitána Josefa Bulíře a jeho kolegů Matěje Dlouhého a Aloise Stočka ve slánském protinacistickém odboji a květnu 1945.

Sborník Slaňáci ve světě – Slaný a Slánsko ve XX. století, vydaný jako jedenáctá publikace z řady Historie Slánska ve XX. století, obsahuje na 208 stranách devět studií včetně obrazového materiálu. Svazek by nevznikl bez finanční pomoci Královského města Slaný. Všem jednotlivým zastupitelům, kteří pochopili význam konference a následně vydaného sborníku, za to patří výrazné poděkování.

Publikaci, jejíž prodejní cena je 150,- Kč, si zájemci mohou zakoupit ve Slaném na třech místech. Ve Vlastivědném muzeu, v Infocentru pod Velvarskou branou či v knihkupectví a antikvariátu Romana Kabátka na Komenského náměstí. Pro všechny, kteří se zajímají o historii našeho města a lidí, kteří v něm žili, i o dosud nezveřejněné informace z celého regionu Slánska se jedná o knížku, kterou by si neměli nechat uniknout. Ideální dárek před blížícími se vánočními svátky.

Pavel Bartoníček   
uvolněný člen rady města Slaný a editor sborníku

Copyright 2018 © Všechna práva vyhrazena