Slaný a investice

Svůj minulý článek o vzdělávání ve Slaném jsem zahájil odstavcem: “Nerad píšu předvolební texty. Plnění slibů by mělo patřit k základní morální výbavě každého člověka, jenže ručit za splnění předvolebních slibů nemůžete, neznámých je příliš mnoho. Proto jsem se rozhodl, že budu raději psát o tom, kam by měl Slaný dlouhodobě směřovat, a slibovat nebudu nic.” Ve stejném duchu budu psát i nyní.

Každoročně může město investovat desítky milionů korun a další miliony se nabízejí v různých dotacích. Nepatřím k těm, kteří za každou nevydařenou či méně vydařenou investicí vidí podvod. Nicméně se domnívám, že v oblasti dlouhodobých investic má Slaný značné nedostatky a chybí skutečná prioritizace problémů a vizí. Podle proslovů a hlasování na zasedáních zastupitelstva má prioritu vše. Jenže pokud je vše prioritní, tak slovo priorita ztrácí smysl.

Následující seznam obsahuje jen část témat, které vyžadují významné investice:
Benar – s velkou pravděpodobností se stane město majitelem parku a zámečku. Z hlediska dlouhodobého rozvoje města je velmi dobré, že město získá pod kontrolu významnou zelenou plochu, nicméně zámeček bude vyžadovat mnohamilionovou investici.
Okresní dům – je čas vrátit významnou budovu města k použití a knihovna by zde nalezla důstojný domov. Nicméně rekonstrukce vyžaduje mnohamilionovou investici.
Sportovní hala – moderní město potřebuje jednu kvalitní sportovní halu a hala Slavos je dávno za zenitem. Nová či důkladně zrekonstruovaná hala ale vyžaduje mnohamilionovou investici.
Plovárna – pokud plovárna nebude v brzké době zrekonstruována, bude se muset buď zavřít, nebo bude polykat miliony korun ročně. Odpovídající rekonstrukce plovárny ovšem bude vyžadovat mnoho milionů.
Základní umělecká škola – tato důležitá vzdělávací instituce si zaslouží kvalitnější prostředí, jenže bez mnohamilionové investice bude každé řešení polovičaté.
Sociální bydlení – jediná městská ubytovna nutně potřebuje rekonstrukci, v městě chybí azylové bydlení, tedy investice v řádech mnoha milionů.
Chodníky a místní komunikace – řada chodníků je ve velmi špatném stavu a v některých okrajových částech dokonce chybí úplně. Jenže pokud má být město skutečně průchozí pro starší lidi či maminky s kočárky, investice půjdou do mnoha milionů.
Lotouš stále nemá pitnou vodu. V dvacátém prvním století ve vyspělém městě bez přívodu pitné vody, to už je trochu i městská ostuda. Jenže opět, mnohamilionová investice.
Háje či Novas – město potřebuje krásné odpočinkové zóny, ale bez mnohamilionových investic to nepůjde.
Parkovací dům – pokud má dále fungovat, za pár let musí mít generální opravu, pokud se zavře, jak naložit s budovou. Opět je na stole mnohamilionová investice.

A takto je možné pokračovat dalšími záslužnými projekty a to se v článku omezuji pouze na vybrané velké investice a například neřeším, zda je lepší investovat do budov či do aktivit lidí. Rovněž je třeba připomenout, že některé finančně náročné projekty, jako je rekonstrukce čističky odpadních vod, právě probíhají.

Seznam jsem úmyslně omezil na 10 položek a pokud budu bezbřehým optimistou, který předpokládá, že seženeme neuvěřitelně levné firmy, nevzniknou žádné problémy a každý z projektů z větší části zaplatí dotace, potřebovali bychom v příštím volebním období alespoň čtvrt miliardy korun. Reálně mnohem více. Čtvrt miliardy je celoroční příjem ze všech daní, které město získává, a většinu z něj musí vynaložit na běžnou agendu od platů po zajištění svozu odpadu.

Pokud si potřebné peníze půjčíme, přesouváme problém na později a domnívám se, že pro jakoukoliv půjčku musí být velmi pádný důvod. Jak ale můžeme vyhodnotit, že je důvod dostatečně pádný, když nemáme pevně dané priority, na kterých by existovala alespoň rámcová shoda mezi většinou současných i potenciálních zastupitelů? Město sice má různé plány a výhledy, nicméně nemohu se zbavit pocitu, že jsou spíše formalitou než návodem k akci. První kroky ke strategickému řízení města by přitom nebyly finančně ani časově náročné a jedním z klíčových prvků by se měl stát zásobník projektů. Moje představa opravdu funkčního zásobníku projektů vypadá následovně:

Manažerka rozvoje města si zásobník projektů vede. Tento zásobník včetně základní finanční rozvahy by měl být přístupný na webu města a pravidelně aktualizován. Za aktualizace samozřejmě musí odpovídat konkrétní osoba.
Zásobník projektů by měl být rozdělen na tři kategorie. V kategorii navrhované projekty by se měl objevit každý projekt, jakkoliv vzdáleně realizovatelný. Je důležité, aby se projekty netahaly jako králíci z klobouku, ale aby každý, kdo se o město aktivně zajímá, byl na podobné úvahy upozorněn.
V druhé kategorii, projekty zvažované k realizaci, by se již měly objevit projekty, se kterými se počítá v střednědobém horizontu, tedy v současném nebo příštím volebním období.
V nejvyšší kategorii, projekty určené k realizaci, by se již nacházely projekty, které se dříve či později realizovat budou. Termín realizace samozřejmě může změnit oznámení vhodného dotačního titulu, ale tyto projekty by měly být seřazeny podle priority.
Do nejnižší kategorie by projekty zařazoval manažer rozvoje města, do prostřední kategorie vedení města, do nejvyšší kategorie zastupitelstvo.
Projekty předložené zastupitelstvu k přesunu do nejvyšší kategorie by musely být minimálně doprovázeny podrobnější finanční rozvahou, přehledem v současnosti známých zdrojů financování a SWOT analýzou.
Úkolem vedení města by bylo zajistit financování projektů a jejich realizaci, za standardní součinnosti se zastupitelstvem. Díky předchozím krokům ale očekávám, že alespoň někteří zastupitelé budou do problematiky daného projektu více zasvěcení než nyní.

Samozřejmě, tento přístup vyžaduje zodpovědné chování od všech zainteresovaných stran, vedení města, koalice i opozice a uvědomění si faktu, že člověk může během let účinkovat ve všech těchto rolích. Zásobník projektů by měl samozřejmě odpovídat strategii vytyčené v strategickém plánu města, který je však bohužel zbytečně dlouhý a obecný, a tedy prakticky nepoužitelný. Rozhodně bych doporučoval vzít tento dokument příště nikoliv jako plnění formální povinnosti, ale jako jeden ze stěžejních nástrojů strategického řízení města.

Omlouvám se za poněkud delší text, ale při seriózních úvahách s několika líbivými větami nevystačíte a opravdu jsem se snažil být velmi stručný a řadu věcí z textu vyškrtal.

Miloslav Nič
č. 2 kandidátní listiny Občané města Slaného OMS/STAN

Copyright 2018 © Všechna práva vyhrazena