Všichni jsou už v Mexiku

Buenos Dias já taky jdu.  Aspoň si poslechnu pěknou muziku, co se hraje v Mexiku… Tak zněl refrén jedné z legendárních písní Michala Tučného.

Pro nás ve Slaném je neméně legendárním pojmem ubytovna Mexiko. Dlouhé období se o ní veřejnost příliš nezajímala. Nebyl ani důvod. Bouřlivá období, kdy zde pravidelně zasahovala městská policie, či sem zajížděly televizní štáby nebo Veřejný ochránce práv, má dávno za sebou. Kromě poněkud živelnějších, občas svérázných obyvatel a opravdu nevzhledné fasády, je to jinak nezajímavá budova.

To vše se změnilo v únoru letošního roku, kdy většina v radě města doporučila prodej tohoto objektu soukromému investorovi. Zastupitelstvo naštěstí tento nápad zvrátilo a pověřilo mne, společně s Bc. Filipem Krunclem, DiS., místopředsedou Komise rady města pro sociální věci a zdravotnictví, vypracováním koncepčního materiálu. Vše je poměrně důkladně popsáno v článku Obchod po mexicku aneb prodej, místo péče řádného hospodáře.

Ve Slánské radnici bylo celé záležitosti věnováno několik článků. Dva fundované od Filipa Kruncla (Mýtus „Mexiko“ v březnu 2018 a Rozbřesk nad „Mexikem“ v letním čísle), jedna reakce starosty, dvě reakce místostarosty. Nadpis té poslední je „Cílem řešení navrhovaného radou města bylo odstranění vyloučené lokality…“. Nic nemůže být názornější ukázkou diletantismu, jako právě tato věta.

Odstranění „vyloučené lokality“ tím, že se odprodá soukromému investorovi, totiž v jedné z variant znamená, že obyvatelé této lokality v určitém časovém úseku přijdou o možnost zde bydlet, a město Slaný bude nuceno všem, s největší pravděpodobností jako ohroženým osobám dle zákona, zajistit bydlení náhradní. Pravděpodobně v sociálních bytech, rekonstruovaných nyní v ulicích Wilsonova, Soukenická a Masnokrámská, a v dalších městských bytech v centru města a na sídlištích.

To je hlavní důvod proč není žádoucí ubytovnu prodávat. Tím, dalším je i současná lokalita, ve které téměř nikomu umístění ubytovny nevadí. V případě prodeje by bylo třeba vytvořit jiné místo jejich pobytu, všude však budou obyvatelé, kteří z možnosti umístění nové ubytovny v jejich sousedství jistě nebudou nadšeni.

Prodej Mexika by tedy řešil pouze současný stav budovy a neochotu některých zastupitelů města investovat prostředky do opravy majetku města. Nijak se nezabývá současnými nájemníky (např. matkami samoživitelkami, invalidními a starobními důchodci atp.), kteří jsou občany města Slaného, trvale zde hlášenými, a kteří v budově žijí i několik desítek let.

Na programu zasedání zastupitelstva 5. září byl proto předložen návrh na podání žádosti o dotaci téměř 20 milionů Kč na rekonstrukci nejvíce zničené části budovy. Studie a další připravené dokumenty stály město necelých 200 tisíc korun, ale s reálnou šancí na dotaci to dávalo smysl.  Výsledek hlasování zastupitelů byl však překvapující. Nesouhlas s podáním žádosti. Zbytečně vyplacená značná finanční částka na přípravu projektu. A přes neustálé stížnosti na nevzhledný stav budovy se zdá, že podle některých zastupitelů Slaný dotaci na opravu objektu nepotřebuje.

Jak tedy neutěšený vzhled a stav budovy, která je majetkem města Slaný, chce její vlastník řešit? To je otázka pro ty zastupitele, kteří pro dotaci ruku nezvedli. Já se domnívám, že město se má o svůj majetek starat s péčí řádného hospodáře. V případě městské ubytovny v Ouvalové ulici se to evidentně nedaří.

Ing. Pavel Bartoníček, uvolněný člen rady města

Článek byl připraven ke zveřejnění ve Slánské radnici v září. Přestože byl obsah tohoto čísla navýšen o 4 strany, „nenalezlo se“ dostatečné místo pro jeho otištění. Text byl poté aktualizován a připraven pro zveřejnění v říjnu. Šéfredaktorka (podřízená starosty Hrabánka) se jej opět rozhodla nezveřejnit. I to je jedním z aspektů zneužívání Slánské radnice v předvolebním období.

Copyright 2018 © Všechna práva vyhrazena